Úžasná knížka. Mám ráda to poselství, zpracování i ilustrace, které jsou jednoduché a přitom promyšlené. Někdy čteme jako o Adámkovi, někdy jako o Zorince (naše dcera, která má stejně kudrnaté světlé vlasy, takže u nás se to fakt trefilo). Nejradši máme - mám tě ráda, když se chováš, jak se patří, i když zlobíš za tři. Výstižné :-)

Na tuto sérii jsem narazila u kamarádky a se zvědavostí jsem knihy objednala i mému synovi (16 měsíců). A teda smekám klobouk, tato zvuková série se nakladatelství Axioma opravdu povedla. Kniha obsahuje kratičký příběh a celkem 16 nahrávek. Skladby jsou dostatečně dlouhé, aby si je člověk stihl užít, ale ne zase tolik, aby se stihl začít nudit... I když, když začnete tančit do rytmu, máte chuť stopu pouštět pořád dokola. A přesně tak i moje dítě. Ačkoliv je na knize napsáno nevhodné do 3 let, s trochou opatrnosti ji doporučuji klidně už od roku. Malé děti hudbu milují, v této knize si ji navíc dokážou pustit samy dle chuti, stačí se trefit do tlačítka. To vše navíc doplněné krásně barevnými ilustracemi.

Půvabná kniha pro maminky malých rošťáků, takový hezký skvost do knihovničky dítěte. Nejprve jsem ji často synovi četla třeba před spaním a nebo když na to byla nálada a potřebovali jsme si udělat svoji chvilku spolu. To, když byl ve školkovém věku. A jakmile se sám naučil číst, tak mi ji pro změnu četl on sám (začátkem druhé třídy). Na každé stránce je jen jeden nebo dva řádky a k tomu velké půvabné jednoduché ilustrace, takže se mu to krásně četlo a knihu dá na jeden zátah (nemá rád dlouhé texty a stránky plné písmenek, toto mu vyhovuje více).
Celá kniha ukazuje, že maminka má prostě svého syna ráda napořád a ve všech chvílích.Na začátku knihy je prostor pro věnování, pokud ji dítěti chcete věnovat. A ke knize existuje i varianta "Co mi řekl táta".

V této knížce dostal někdo geniální nápad spojit pět silných obrázků plných emocí (láska, radost, smutek, strach a vztek) s klasickou hudbou, která dané emoce skutečně navodí. Na poslední stránce je pak shrnutí daných pěti stránek a zvuky, které děti mají přiřazovat k správným obrázkům.
Prostě prohlížet si tu knížku je silný zážitek, jaký jsem ještě s žádnou dětskou knížkou nezažila (mám dvě další starší děti a knížky čteme každodenně a mnohé z nich se nám fakt hodně líbí). Máme doma i dvě další knížky o emocích a viděla jsem jich ještě víc. Ani jedna z těch dalších knížek doma nefrčí. Je tak nudné nakreslit tady se opice vzteká a myška je smutná, proti možnosti dát dětem emoce prožít a na tom je o emocích edukovat.